Staré mapy a Svatý Bartoloměj a malé překvapení závěrem

Nevím, zda to platí jen pro české publikum a nyní, či zda jde o jev nadčasový a všeobecný, ale zdá se mi, že lidé často mají pocit, že místo, kde žijí "není až tak zajímavé." Ó, jaká to mýlka! (zvolání trochu obrozenecké, že?). Jsme-li tu nyní, byli jsme tu i kdysi? Odpověď zní : BYLI!

Pojďme se podívat, kdy a jak byl zobrazen Svatý Bartoloměj a blízké okolí v "nedaleké minulosti?"
(problematika je mnohem složitejší, omezím se nyní na dostupné internetové zdroje):

1) Müllerova mapa Čech z roku 1720:

Jan Kryštof Müller, nar. 1673ve Wohrdu (Norimberk), matematik a geograf, získal v roce 1712 od císaře Karla VI povolení (a doporučení všem poddaným, aby "spolupracovali") k vytvoření mapy Čech. V té době již měl zkušenosti z mapování Uherska. Mapování provedl v létech 1712 - 1717 (Plzeňský kraj byl zmapován zřejmě v létech 1712-1713). Počátkem roku 1720 Müller odevzdal čistokresbu mapy, zemřel však již 21.6.1721, nedožil se tedy vydání své mapy. Tu zpracoval augsburský rytec Michael Kauffer.  Mapa byla vydána roku 1722.

2) První vojenské mapování (1764-1768):

Podkladem  tohoto mapování byla právě Müllerova mapa. Důstojnící rakouské armády projížděli krajinu na koni a metodou "a la vue", česky "od oka" ji ověřovali. Jeden důstojník prý za léto zmapoval cca 350 km2.Velká pozornost byla věnována komunikacím, mapa byla doplněna vojensko-topografickým popisem. Mapa obsahuje i seznam obcí s uvedením počtu
u domů a obyvatel. Tato mapa zachycuje "barokní tvář země."

3) Druhé vojenské mapování - "Františkovo." (1836 - 1852):

Podkladem tohoto mapování byl tzv. Stabilní katasr, přecházela mu vojenská triangulace. Mapy takto vzniklé byly přesnější. Vlastně jde o mapy z počátku "průmyslové revoluce." Vzrostl rozsah orné půdy, pokles význam lesů:

4) Třetí vojenské mapování ( 1877-1880):

Objednatelem byla opět armáda, třetí mapování je vylepšením přechozích. De facto se tyto mapy používaly v "armádě" až do roku 1956!

5) Stabilní katastr :
Nejvýznamnější "starou" mapou je zřejmě tzv. stabilní katastr. Zadavatelem tohoto díla byl tehdejší stát, důvod byl prostý - získat dobré podklady pro stanovení pozemkové daně! Česká wikipedie říká:

Stabilní katastr (německy Franziszeischer Kataster, františkovský katastr) byl soubor údajů o veškerém půdním fondu v předlitavské části Rakouského císařství. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně. Měl to být trvalý registr, a proto byl nazván „stabilní“. Z měřického operátu stabilního katastru byly odvozeny pozdější katastrální mapy v českých zemích.

Stabilní katastr

A jak byl zachycen Svatý Bartoloměj ve stabilním katastru? Odpověď dává následující obrázek:

Svatý Bartoloměj - 1837?

Dosti již map! I Vás již jistě napadá otázka, jak asi vypadal Svatý Bartoloměj skutečně, že ? Nevíme .. přesto můžeme "malinko" spekulovat, a to díky Elišce Junkové a její diplomové práci. Věnuje se v ní kostelům v okrese Klatovy zaniklým za josefínských reforem. Diplomovou práci zpracovala na katedře archeologie filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V přílohách své práce nabízí možný pohled na kostel Sv. Bartolomějě u Běšin tak, jak mohl vypadat těsně před svým zrušením v roce 1788:

Zajímavé a hezké. Poděkování za obrázek patří Elišce Junkové, která jej zřejmě vytvořila a Martinu Křížovi, který mě na její diplomovou práci a obrázek upozornil.